Stará lidová moudrost praví, že člověk by měl vypít tolik burčáku, kolik má litrů krve v těle. Kudy proudí, tudy léčí….
Pozitivní účinky burčáku na lidské zdraví
Už naši předkové tvrdili, že burčák je lék na mnohé neduhy. Dnešní medicína jim tak trochu dává za pravdu. Burčák je vlastně mladé víno ve stadiu kvašení, a tak obsahuje mnohé kvasné bakterie, které jsou mohutným zdrojem vitamínu B. Kromě toho je bohatý na látku rasveratrol, která velmi prospívá činnosti srdce a cév. Mimo jiné burčák obsahuje mnoho vitamínů a minerálů, které pomáhají správnému trávení a podporují lepší funkci střev. Burčák díky alkoholu zvedá náladu, a právě možná díky bujarosti a veselí, které v pošmourném podzimním období tak potřebujeme, získal svůj název.
Burčák obsahuje „četné vitamíny“. Díky kvasinkám v něm objevíme také bílkovinné látky, takže je výživný. Dále v něm najdeme tiamin, jeden z vitamínů skupiny B, který prý podporuje srdeční činnost. A kyselina nikotinová a nikotinamid zabraňují nervovým a kožním poruchám. Kyselina pantotenová chrání tělo proti onemocnění sliznice a zažívacího ústrojí. Pozitivní, čistící působnost na trávicí ústrojí je nepochybná.
Vitamíny
Obsah vitamínů se liší podle jednotlivých odrůd, je ovlivněn technologickým postupem výroby vína. Nejvíce jsou obsaženy vitamíny skupiny B, thiamin B1 (napomáhá srdeční činnosti, je přítomen přeměny cukrů v těle, je důležitý pro správnou funkci nervové soustavy), riboflavin B2 (udržuje dobrý stav pokožky, podporuje činnost rohovky a sítnice, reguluje růstové a životní procesy), kyselina pantotetonová B5 (ovlivňuje nervovou koordinaci, účastní se přeměny bílkovin, cukrů a tuků, zvyšuje imunitu), pyridoxin B6 (je významný při tvorbě hemoglobinu, podporuje regeneraci kůže a funkci nervového systému), kobalamin B12, (má vliv na léčení zhoubné chudokrevnosti, omezuje únavu, napomáhá léčbě depresí), biotin H má vliv na kvalitu pokožky, niacin PP ovlivňuje činnost žaludku a střev, prokrvuje pokožku. Největší množství vitamínů B-komplexu obsahuje burčák. Víno obsahuje velmi malé množství vitamínu C (kyselina askorbová) brání vzniku infekcí a podporuje imunitní reakci organismu, zvyšuje mozkovou činnost, vitamín A se ve víně téměř nevyskytuje.
Minerální látky
Obsah minerálních látek je ovlivněn půdními podmínkami. Jejich množství ve víně závisí na způsobu hnojení vinné révy a zvolené výrobní technologii, pohybuje se v rozmezí 3 - 5 mg na litr. Z minerálních látek jsou obsaženy nejvíce draslík (K), vápník (Ca) a hořčík (Mg), dále fosfor (P),železo (Fe) a Mangan (Mn) a řada stopových prvků. S přibývajícím věkem chrání minerální látky před řídnutím kostí.
Cukry
Hrozny obsahují glukózu a fruktózu v poměru 1:1. Na počátku zrání obsahují více glukózy, čím jsou hrozny vyzrálejší, tím více obsahují fruktózy. Mošty jsou doslazovány sacharózou, která se štěpí na glukózu a fruktózu a ty zkvašují na alkohol. Zbytkovým cukrem ve víně se rozumí cukr neprokvašený, ten se pohybuje v rozmezí od 0,2 až po 50 gramů v litru vína. Podle množství zbytkového cukru jsou vína tříděna do kategorií. Pod označením "suché víno" můžeme očekávat nejvýše 4 g zbytkového cukru v litru, u "polosuchého vína" se pohybuje od 4,1 do 12 g, u "polosladkého vína" je v rozmezí od 12 do 45 g na litr a "sladké víno" obsahuje v litru minimálně 45 g zbytkového cukru. Cukr zvyšuje kalorickou hodnotu vína.
Tuky, oleje, vosky
Slupka bobule je pokryta voskovou vrstvičkou proti odparu vody a vniknutí škodlivých mikroorganismů, vosk se dostává do vína z povrchu bobule. Olej obsahují pecičky v bobulích, získává se jejich rozrušením. Tuky jsou ve víně nevítané, získají se za lisování vysokým tlakem.
Kyseliny
Víno obsahuje hlavně kyselinu vinnou, jablečnou a mléčnou. Při vyzrávání bobulí se poměr kyseliny vinné ku jablečné zvyšuje na 2:1, v důsledku nepříznivého počasí obsahují hrozny více kyseliny jablečné, která je silně kyselá. Oproti kyselině vinné je méně stálá a rozkládá se působením kyslíku na kyselinu mléčnou. V malém množství jsou obsaženy - kyselina citronová, jantarová, v průběhu kvašení se uplatňují např. - kyselina máselná, mravenčí, octová, fumarová. Obsah kyselin ve víně se pohybuje mezi 5 - 8 g na litr.
Dusíkaté látky
Tvoří proteiny, polypeptidy, aminokyseliny a organické dusíkaté sloučeniny. Obsah ve víně se pohybuje od 0,5 do 1 g na litr. Převážně u červených vín se může vyskytovat vyšší obsah biogenních aminů. Z nich má význam hlavně histamin, který vzniká při kvašení kyseliny mléčné. Ve víně se vyskytuje v množství do 1 mg na litr vína, jeho obsah může přesáhnout až 20 mg na litr. Takovéto množství způsobuje nepříjemnou bolest hlavy a celkovou nevolnost.
Burčák ve světě
Možná by se mohlo zdát, že je burčák oblíben ve všech koutech světa, kde se běžně pije a pěstuje víno. Není tomu tak. Burčák se totiž pije hlavně na Moravě a méně pak v Čechách. Mezi našimi sousedy bychom také našli milovníky burčáku, mezi které patří Slováci, Rakušané a částečně také Němci. Ovšem jinde ve světě jako když utne. V typicky vinařských státech, jako jsou Francie či Itálie byste se s burčákem setkali jen výjimečně. Angličtina, tak jako jiné jazyky, nemá dokonce pro burčák ani vlastní slovo. Možná ani neví, oč přicházejí.
Vinaři si ani neuvědomují, jaký zázračný odčervovací prostředek mají ve svém sklípku. Někteří jsou tak náruživí burčáku, že jejich podzimní tradicí se stalo toto. Na 3 dny se zavřou do sklepa a nepijí nic než burčák. Snad ani moc nejí! Pak už jim jde lahodný nápoj horem dolem a to je právě to nejlepší.
Když se totiž dostane do střev, první kdo jej konzumují jsou střevní paraziti. Je chutný, sladký, ale také alkoholický. Paraziti se nacucají sladkosti a zároveň opijí, tudíž se pustí střevní stěny a motají se ve střevech. Právě průjem, který burčák způsobí, vyfoukne ze střeva ven opilé parazity. A máme na chvilku pokoj. Tenhle recept se používá i v Rusku, ale bez burčáku a s jinými ingrediencemi. Myslím si, že burčák je daleko chutnější…