Už Hippokrates znal léčivou sílu jalovčinek, silně aromatických plodů jalovce. Ač je používáme hlavně jako koření, které se náramně hodí k ochucení zvěřiny, můžeme jejich síly využít i k léčbě kloubních potíží, zánětu močových cest a infekčních chorob.
Jalovec můžeme v přírodě a na zahradách potkat buď jako strom, nebo košatý keř. Jeho velice pichlavé a tvrdé jehlice mají stříbřitě zelenou barvu. Dřevo jalovce se dříve těžilo pro řezbářství, léčitelství, nebo např. pro uzení masa, protože mu dodává zvláštní, typické aroma, ale dnes je u nás jalovec chráněnou rostlinou, protože jeho výskyt ve volné přírodě se stal vzácností.
Jalovčinky, kulaté a tuhé plody jalovce, které jsou prvním rokem zelené, pak v druhém roce na podzim dozrávají a nabývají ojíněnou, fialově černou barvu. Právě v tomto období je sbíráme, nejlépe setřásáním z větví, nebo je opatrně, za použití pevných rukavic obíráme. Důkladně usušené jalovčinky pak uskladníme v hermeticky uzavíratelné nádobě, kde nám vydrží i několik let. Jalovec je neprávem zapomenuté koření.
Jalovec - v čem je jeho síla?
Nejvýznamnějšími látkami v jalovčinkách jsou bezesporu silice, které mu propůjčují výrazné, kořenité, pryskyřičně nasládlé aroma. Patří mezi ně např. pinen, kafr, kadinen, terpinol, borneol a jiné. Nasládlou chuť dodávají těmto plodům cukry - glukóza a fruktóza, dále obsahují oleje, hořčiny, pryskyřice a dokonce i vitamin C a některé stopové prvky. Tento velmi bohatý koktejl látek dává jalovčinkám širokou paletu účinků a požití..
Jalovčinky a jejich použití v léčitelství
Plody jalovce se už v dávné minulosti používaly jako lék a dezinfekční prostředek, dokonce proti takovým nemocem, jako je mor, léčili se s ním i domácí zvířata. Dnes se v léčitelství aplikují např. pro podporu léčby kloubních onemocnění jako je dna, revma a artróza, nejčastěji ve formě lihové tinktury jako mazání kloubů, nebo jako přísada do koupele. Stimulují totiž lokální prokrvení, čímž ulevují od bolesti a zlepšují látkovou výměnu postižené tkáně.
Jejich další působení je diuretické - pomáhají odvádět přebytečné tekutiny z těla, užívají se tedy při vodnatelnosti a pro detoxikaci organismu. Pozitivní vliv mají též na zažívání, a to proti nadýmání, a pro zlepšení trávení těžších jídel.
Velký pozor by si měli dát hlavně lidé, kteří trpí problémy s ledvinami, jejich záněty či nedostatečnou funkcí - ti by jalovčinky neměli užívat vůbec. Stejně tak těhotné a kojící ženy, protože při vyšší dávce hrozí potrat plodu či přechod toxických látek do mateřského mléka. I když nepatříme do zmíněných rizikových skupin, měli bychom jalovčinky užívat jen po omezenou dobu, nejlépe ve formě 2-6 týdenní kůry a pak na nějaký čas vysadit.
Jalovec v aromaterapii
Bohatost jalovce na silice, pryskyřice a oleje z něj dělá poměrně významnou rostlinu pro aromaterapii. Éterické oleje z jalovce se doporučují při celé řadě zdravotních potíží, dbáme však na dávkování a dobu aplikace. Působí jako tonikum, diuretikum a mají dezinfekční účinek. Způsob aplikace zvolíme podle druhu potíží - hodí se k masážím, obkladům i inhalacím. Doporučuje se např. při kašli a nemocech dýchacích cest, při vysokém krevním tlaku, již zmíněné vodnatelnosti a kloubních potížích a při akné a dermatitidě.
Jalovec - k divočině nebo do borovičky
Nesmíme opomenout význam jalovčinek jako koření, které v našich krajích neodmyslitelně patří k úpravám zvěřiny, nalezneme ho i v některých receptech na přípravu omáček a marinád, dokonce na nakládání např. kysaného zelí.
Jalovčinky jsou důležité také v likérnictví, naše borovička či anglický gin jsou založeny právě na jejich výrazném a nezaměnitelném aroma.
Jalovec dezinfikuje vzduch asi v okruhu 15 metrů. V létě v horku jalovec krásně voní. Jalovčinky jsou také užitečné k jídlu, jsou sladké. Jalovec můžeme pěstovat doma na okně také. Kdo má doma 2 – 3 rostliny jalovce, nedostane chřipku.
1 pl jalovčinek na půl litru vodky. 10 dní necháme stát v temnu. Potom používáme pro obklady při bolestech kloubů. Když máme studené nohy, namažeme chodidla, oblečeme teplé ponožky.