V létě jsme si udělali výlet do Beskyd. Celou hodinu jsme ve velkém horku jeli autem a klimatizace už nestíhala nás ochlazovat. Nejvíc asi trpěla naše holčička. Kvůli skolióze musí nosit korzet. Ke konci naší cesty byla už otravná, a když jsme konečně zastavili, začala bolestí brečet a nejraději by si rozškrabala celou pokožku. Po sundání korzetu se ukázaly červené pupínky. Chvíli jsem ji držel ruce, aby se nepoškrábala do krve, ale když to nikam nevedlo a křičela dál, zašel jsem do auta pro jediný léčivý prostředek, který s sebou vozíme. Zelený jíl. Ten jsem rozdělals vodou a hned jí potřel celé bolavé tělíčko. Jako mávnutím kouzelného proutku, přestala brečet, uklidnila se, a za chvíli jí bylo dobře. Do půl hodiny se už cvachtala v Bečvě. Takové rychlé uklidnění do minuty jsem ještě nikdy neviděl.